Akné - problém nejen v pubertě
Akné není primárně otázka špinavé pokožky. Jde o problém se zpracováním živin a problém s hormony. Akné se tedy nezbavíte pomocí hygienických prostředků, ale tím, že se „vyčistíte zevnitř“. Tento článek vám vysvětlí poměrně složité souvislosti vzniku a odeznění akné.
Akné je bezesporu nežádoucí estetická záležitost. V poněkud méně informovaných vrstvách zejména starší populace je považováno za projev nedostatečného sexuálního vyžití, které pomine, až dotyčný vstoupí do svazku manželského.
Jak je to ve skutečnosti? Puberta, rychlý růst, případně ještě navíc sportovní aktivita má jeden společný biochemický a fyziologický jev, a to je velký metabolický obrat bílkovin. To znamená, že tkáň rychle roste, potřebuje hodně bílkovin a případně při sportu jich také ještě hodně „opotřebuje“ ve svalové tkáni a následně je musí obnovit.
To ale rovněž také znamená, že organismus spotřebuje hodně vitamínů a minerálních látek, které jsou nutné při metabolismu bílkovin. Z vitamínů je to nejvíce vitamín B6 (pyridoxin), z minerálních látek je to ZINEK. A tento kov ZINEK je ten klíčový problém, kolem kterého se všechno začne točit. Různé metabolické odlišnosti mohou způsobit, že u některých osob přísun z běžné stravy nestačí a začne v organismu chybět.
Zkrátka když se dva geneticky odlišní jedinci stravují stejně i sportují stejně, jednomu se může v organismu nedostatek zinku projevit a druhému ne. A běžným jevem je také to, že tato vlastnost se geneticky přenáší, takže rodiče, kteří trpěli nedostatkem zinku, s tím mohou počítat i u svých dětí.
Jak se tedy v návaznosti na nedostatek zinku projeví akné?
Totiž zinek má i další funkce v organismu, a jednou z nich je ovlivňování kvality pokožky a tvorba kožního mazu. Při nedostatku zinku se zvyšuje činnost mazových žláz v kůži a výsledkem je ucpávání pórů a jejich záněty, čili akné.
Co dělat? Akné se pod vlivem báječných reklam můžete snažit řešit tak, že si postižená místa budete šmidlat skvělými přípravky kosmetických firem. O jejich účincích se můžete přesvědčit sami. Jenže má to jeden háček. Základní problém, a to je nedostatek zinku tím totiž neřešíte. Pokožka má několik vrstev. Ty spodní vrstvy jsou živé, prokrvené, a jsou aktivně vyživovány krevními vlásečnicemi i difúzí živin z podkoží. Postupně se spodní vrstvy přeměňují na horní vrstvy pokožky, které již nejsou vyživované a jsou „mrtvé“. Vypadá to, jako když sloupnete kůru stromu. Vespod živá, navrch mrtvá.
Bližší podrobnosti o kůži viz učebnice biologie (to je pro ty, kteří ve třídě chyběli a byli za školou kouřit). A póry v pokožce začínají v té živé části, kterou můžete vyživovat prostřednictví složek stravy, a v té se musí řešit problém. Patláním krémů nebo vodiček na vrchní mrtvou vrstvu kůže teoreticky můžete bránit ucpávání a desinfikovat zánět, ale při velkoplošném akné po celém těle je to záležitost dost technicky neproveditelná a výsledky jsou všeobecně známé. Když chcete tedy skutečně řešit problém akné, v první řadě musíte zvýšit příjem zinku.
Pro krátkodobé navýšení příjmu zinku zapomeňte na doporučené denní dávky 15 mg, ty Vám asi nepomohou, když máte zvýšenou potřebu. Vhodné je zvýšit příjem postupně až na 100 mg denně, tablety brát nejlépe hned po jídle, zejména kde jsou obsaženy bílkoviny. Na co si dát pozor? Kritickou hranicí příjmu zinku pro krátkodobý příjem je množství kolem 150 mg. Tedy u osob běžné populace s hmotností asi 70 kg. Takže také lze říci 20 mg na každých 10 kg tělesné hmotnosti. Zde se může začít projevovat předávkování zinkem, může snižovat hladinu mědi v organismu (antagonismus).
Kromě toho déletrvající nadměrné dávky zinku, když už je v organismu ve vyšší hladině, tak se projevují bolestivostí žaludku krátce po požití zinkové tablety nebo kapsle a bolest trvá několik hodin. Při dlouhodobém příjmu vysokých dávek zinku se zhoršuje čich. Takže když zvýšíte zinek a akné ustoupí, snažte se postupně ubírat zinek a dobrat se pokusně k minimálním dávkám zinku, které ještě postačují. Z hlediska dlouhodobého nepřekračujte 40 mg denně, dochází ke zhoršení čichu.
Také neberte zinek v jedné velké dávce denně, ale rozdělte jej pokud možno ke každému jídlu. Počítejte s tím, že ze dne na den se problém neupraví a musíte zinek brát delší dobu, a při jeho vysazení opět problémy mohou nastat. Kromě toho je velmi vhodné upravit příjem bílkovin, blíže viz článek „Toxicita proteinů“. Totiž zlepšené využití bílkovin a tím i menší množství bílkovinného odpadu (a tím i menší spotřeba zinku) může vést k ústupu akné.
A jak je to tedy s tím sexem a manželstvím, jak je uvedeno na začátku článku?
Určitou návaznost to má, ale hodně vzdálenou. Totiž při sexu se po orgasmu sníží hladina volného testosteronu v krvi. Volný testosteron je silně proteoanabolický, čili zvyšuje zabudování bílkovin do tkáně a tím i spotřebu zinku.
Naopak když se hladina volného testosteronu po sexu sníží, tak se sníží i tvorba svalové tkáně a spotřeba zinku. Kromě toho když se ukončí období zvýšené tvorby tkání (růst, zpevňování kostí), což je u žen kolem 16-20 let a u mužů kolem 20-25 let (dříve obvyklá doba sňatku), tak se opět sníží potřeba bílkovin a i potřeba zinku? U mnoha osob se tedy ukončí i akné.
U většiny osob se akné dá řešit výše uvedeným poměrně levným postupem příjmem zinku, to platí i pro akné spojené s požíváním anabolických steroidů nebo projevující se v přechodu u žen. U malé části populace se může stát, že tento postup nezabere. Tady už potom nezbude nic jiného, než navštívit odborného lékaře. Počkejte, co Vám řekne. Kdy bude chtít řešit akné nějakými fyzikálními postupy (laser) nebo desinfekčními mastmi, raději od něho vycouvejte. Léčil by Vás tak dlouho, dokud by akné samo nepřestalo.
Totiž jediná rychlá účinná léčba je prostřednictvím jedné látky příbuzné vitamínu A (derivát kyseliny tretinové), která se bere jako lék a má určité nepříjemné vedlejší účinky, ale je funkční a jedna kúra stačí obvykle napořád. Existují i preparáty na jiné bázi, ale ty potlačí akné v jedné části těla a to se přestěhuje jinam.
A na závěr ještě jedna informace příznivcům veganství: Z rostlinných přírodních zdrojů jako zdroj zinku má nejvyšší obsah oves, nejčastěji přijímaný ve formě ovesných vloček. Ovšem je zde podobně jako některé další minerální látky hůře vstřebatelný působením kyseliny fytové.
Vločky mají ale jednu chybu, během velmi krátké doby (proces začíná ihned po rozmačkání ovsa) v nich obsažený olej začne oxidovat (žluknout), což se navenek projeví hořkou chutí. Nahořklé vločky se nesmějí konzumovat. Naopak velmi stabilní proti žluknutí je ovesná mouka zpracovaná extruzí. Při extruzi totiž dojde k obalení částeček mouky předvařeným škrobem a ten chrání před oxidací.
Takovou mouku používáme při výrobě a pokud byste jí chtěli, stačí nám napsat.